Až půjdete na podzim sbírat houby, dejte si pozor na čirůvky. Během devadesátých let se ve Francii otrávilo čirůvkou zemní (Tricholoma equestre) dvanáct lidí, z nichž tři zemřeli. Ve všech případech šlo o houby sebrané v borovicovém porostu na písčitém pobřeží. Důkladný výzkum, který provedl tým francouzských lékařů pod vedením Pierra Godeaua z pařížské fakultní nemocnice Pitié–Salpetričre, vyloučil jinou možnost. Toxicita extraktu z hub byla prokázána i na laboratorních myších. U všech otrávených propukla těžká rhabdomyolýza, což je rozklad tkáně příčně pruhovaných svalů. Vyvolat ji může mechanické rozdrcení svalů při úrazu, jejich poškození při nadměrném fyzickém výkonu, infekční onemocnění nebo otrava. Produkty rozpadu mohou způsobit selhání ledvin. Otrava se objevila až po konzumaci tří po sobě následujících jídel z čirůvky zemní, 24 až 72 hodin po pozření posledního z nich. Identifikovat toxické sloučeniny se podařilo až nyní týmu prof. Jikai Liua z Kunmingského botanického ústavu Čínské akademie věd. Jde o saponaceolid B a saponaceolid M. Jejich LD₅₀ je po řadě 88.3 a 63.7 mg/kg, což je na jed dosti vysoká dávka. K vyvolání otravy je zřejmě třeba jejich současné působení a opakované pozření. LD₅₀ značí dávku, při které 50% jedinců, zpravidla laboratorních myší, umírá. Jedovaté látky se Liuovým lidem podařilo nalézt i v čirůvce zelánce (T. equestre), nicméně výsledky ještě nebyly publikovány. Zdá se, že otrava těmito houbami způsobila v Číně otravu dvou set lidí. Oba druhy hub se u nás i jinde ve světě pokládají za jedlé. Ve Spojených státech čirůvku zelánku pokládají za houbu jedovatou. Na obrázku nahoře vidíme čirůvku zemní z okolí Paříže, foto Strobilomyces, dole čirůvka zelánka, foto Matthias Renner , oboje Creative Commons 3.0., Wikimedia Commons.